Lokalita: Jáchymov (Joachimsthal), Krušné hory
Rozměry: 15 x 12 mm
Starý historický vzorek černých kopinatých xx akantitu, volná drúza (srostlice krystalů - plavák z dutiny) o celkové velikosti 15x12mm, i s původním invent. číslem, přibližně z let 1870 - 1900 (?). Ukázka pochází z kolekce Ag mikromountů "kustoda" jáchymovské rudní oblasti - RNDr. Jana Hlouška, který tuto kolekci odkoupil od muzea ve Freibergu, které "pouštělo" část sbírkového historického depozitu arcivévody Rainera Ferdinanda Habsbursko-Lotrinského (viz odkaz níže). Pro akantit je Jáchymov typovou lokalitou, poprvé ho popsal Gustav Adolf Kenngott na dvou vzorcích z 18. století pocházejících z Jáchymova a uložených v mineralogické sbírce císařského dvora ve Vídni. "Na drúzovité žilovině jsou narostlé izolované zdánlivě ortorombické krystaly acanthitu o velikosti cca 0,5 cm zakončené příkrou pyramidou. Má černou barvu, kovový lesk a je kujný." Nazván byl podle řeckého slova άκανθα ("akantha") pro osten či šíp, který připomínal vzhled krystalů. Jelikož je kubická forma sulfidu stříbra (argentit) při teplotě nižší 179 °C nestabilní a v běžných podmínkách na zemském povrchu jsou teploty podstatně nižší, přeměňují se všechny původně argentity na monoklinický akantit. Krystaly argentitu přitom zachovávají stejný vnější tvar, přeskupuje se pouze vnitřní struktura krystalů (z krychlové na jednoklonnou, tzn. z argentitu na akantit). Striktně vzato tedy nacházíme v přírodě pouze akantity, které jsou běžně označovány jako argentit, přestože to není zcela přesné. Zdá se, že většina akantitů, které nacházíme, vznikla původně jako argentit, tzn. při teplotách spíše vyšších. Argentit vzácněji tvoří hrubé nedokonalé zaoblené krystaly tvaru osmistěnu nebo krychle a akantit kopinaté či trnovité krystaly.
